Před několika dny jsme s paní učitelkou Červenou zkoumali žížaly. Nejprve jsme se rozdělili do skupin a pozorovali vnější stavbu těla. Poslouchali jsme, jak při pohybu škrábou jejich štětinky o papír. Žížalu jsme také vložili do navlhčené zkumavky tak, aby přední část směřovala směrem ven. Část zkumavky jsme překryli černým trikem a na nepřekrytou část zkumavky jsme začali svítit baterkou. Žížala prchala velmi rychle do tmavé části. Jako další pokus jsme zkoušeli položit do blízkosti žížaly skleněnou tyčinku namočenou v octu a pozorovali, jak se od ní rychle vzdaluje. Všechny reakce jsme se snažili popsat a zdůvodnit v laboratorním protokolu. V závěru hodiny jsme vytvořili „žížalárium“ a několik dní pozorovali, co se bude dít. Žížaly si tvořily chodbičky a tím půdu provzdušňovaly a kypřily. Zjistili jsme, že bychom si měli žížal vážit, protože jsou velice užitečné.
Kamila Šimková, žákyně 6. B
