Ve škole jsme si povídali o tom, kde a s kým je nám doma nejlépe. Nakonec jsme se shodli na tom, že je nám vlastně úplně jedno, kde a v jakém pokoji trávíme svůj čas, ale nejdůležitější pro nás je s kým. V minulém příspěvku jste se mohli dočíst, že jsme maminkám pomáhali a své pokojíčky jsme si vygruntovali. Každá hračka v něm má své místo. Hračky milujeme. Vždyť jsme přece děti.
Do školy jsme si přinesli naši nejoblíbenější hračku a představili jsme ji našim spolužákům. Zajímalo nás, od koho kdo tu svou hračku dostal, za jakých okolností. Proč má rádi právě ji a kolik zážitků s ní už má. Paní učitelka si vyslechla pěkné příběhy o tom, jak se k nám hračky dostaly a co jsme s nimi už všechno prožili. Dojemná pro ni byla i některá slova, proč právě tu, kterou jsme donesli, máme nejraději. Procvičili jsme si tím vyprávění a zdokonalili se ve slovní zásobě. Ve výtvarné výchově jsme si svou hračku nakreslili. A protože nám zbyl ještě čas, společně jsme se pustili do hraní.
Zdraví vás žáci z 1. B a paní učitelka Kinclmanová.
