Děti z 3.A i paní učitelka se stále učí, i když do školy nechodí. I paní učitelka? Ano a co? Jak se svými žáky komunikovat na dálku a neztratit kontakt, jak se s nimi vidět a pochválit je za to, že se sami snaží naučit cokoli nového, jak děti propojit, aby mohly komunikovat spolu tak, jak jsou zvyklé během školních přestávek. Vymýšlí a učí se, jak správně tvořit kvízy, zadávat úkoly a práci, která bude děti bavit, zvládnou ji samy bez pomoci a ještě se něco nového naučí.
A co je pro ni největší odměna? No přeci zjištění, že to jde. Zjištění, že za pomoci rodičů a díky technice se téměř celá třída v jednu chvíli sejdeme u monitorů a společně si povídáme. A plánujeme v tom pokračovat a naše online setkání uskutečňovat pravidelně. Tentokrát už ne jen povídací a zjišťovací, ale opravdu pracovní, tak jako to máme ve škole.
A o tom, že ani v posledních 14 dnech děti doma nezahálely, se můžete přesvědčit. Vymyslet příběh složený ze slov začínajících na stejné písmeno je myslím pro třeťáčka docela tvrdý oříšek, ale šikulky to dokázaly. Bavte se čtením jejich snahy, stejně jako jsem se bavila já.
Děkuji všem obětavým rodičům za pomoc a čas, které věnují přípravě dětí a také za možnost, kterou dávají mně, totiž být se všemi v kontaktu.
Autor Elenka U. 
Autor Matyášek Ř. 
Autor Anička L. 
Autor Adélka S. 
Autor Nellynka B.
Díky! Jana Adámková, třídní učitelka 3.A